top of page

- vize ctihodného Bartoloměje Holzhausera, 1646

„Pátý věk Církve, který začal zhruba v roce 1520, od vlády Karla V., skončí příchodem andělského papeže a Velkého Monarchy, který je nazván „Božím pomocníkem“ (Henry), protože vše obnoví. Pátý věk je věkem neštěstí, soužení, ponížení a chudoby Církve. Ježíš Kristus očistí Svůj lid skrze kruté války, hladomor, morové rány, epidemie a jiné strašlivé pohromy. Také postihne a oslabí katolickou Církev mnoha herezemi. Je to věk odpadnutí, pohrom a vyhlazení. Ti křesťané, kteří přežijí meč, epidemie a hladomory, budou na zemi nepočetní. Národy budou bojovat proti národům a budou zpustošeny bratrovražednými rozbroji. Během tohoto nešťastného věku nastane ledabylost v zásadách Božích i lidských. Kázeň bude trpět. Posvátné kánony budou zcela ignorovány a klérus nebude respektovat zákony Církve. Každý bude strháván a veden k tomu věřit a dělat na co má chuť dle způsobů těla.

Je to zlá doba, století plné nebezpečí a pohrom. Hereze je všude a stoupenci hereze jsou takřka všude u moci. Biskupové, preláti a kněží říkají, že činí svou povinnost, že jsou bdělí a že žijí tak, jak v životě přísluší jejich stavu. Podobně proto hledají všechny výmluvy. Bůh však dopustí velké zlo proti Své Církvi: Heretici a tyrani přijdou náhle a neočekávaně; vniknou do Církve, zatímco biskupové, preláti a kněží budou spát. Vstoupí do Itálie a zanechají Řím zpustošený; spálí kostely a zničí vše.

Až bude vše zničeno válkou, až budou katolíci tvrdě utlačováni zrádnými souvěrci a heretiky, pak ruka Boží učiní úžasnou změnu, něco zjevně nemožného dle lidského chápání. Povstane udatný monarcha pomazaný Bohem. Bude katolíkem, potomkem Ludvíka IX., přesto i potomkem staré říšské německé rodiny, narozeným v exilu. Velký monarcha bude mít zvláštní pomoc od Boha a bude neporazitelný.

VELKÝ MONARCHA PŘIJDE, AŽ BUDE KATOLICKÁ CÍRKEV ZPUSTOŠENÁ, POKOŘENÁ A POSTIŽENÁ MNOHA HEREZEMI. BUDE TO VĚK ÚTĚCHY, V NĚMŽ BŮH UTĚŠÍ SVOU CÍRKEV PO MNOHA UMRTVOVÁNÍCH A TRÁPENÍCH, JEŽ PŘETRPĚLA V PÁTÉM VĚKU, PROTOŽE VŠECHNY NÁRODY BUDOU DOVEDENY K JEDNOTĚ PRAVÉ KATOLICKÉ VÍRY. KRÁLOVSTVÍ, NÁRODY A LID SE PODROBÍ ŘÍMSKÉ ŘÍŠI, KDYŽ BUDOU ODVÁŽNĚ PŘEMOŽENI VELMI MOCNÝM A VELMI VÝZNAČNÝM MONARCHOU, KTERÝ BUDE VLÁDNOUT 56 LET A POSKYTNE MÍR SVĚTU. ŠESTÝ VĚK TEDY POTĚŠÍ JEHO CÍRKEV NEJVĚTŠÍM ROZKVĚTEM.

BĚHEM PÁTÉHO VĚKU JSME VIDĚLI JEN POHROMY A PUSTOŠENÍ, ÚTLAK KATOLÍKŮ ZE STRANY TYRANŮ A HERETIKŮ, POPRAVY KRÁLŮ A SPIKNUTÍ K USTAVENÍ REPUBLIK, RUKOU VŠEMOHOUCÍHO BOHA VŠAK NASTANE TAK SKVĚLÁ ZMĚNA BĚHEM ŠESTÉHO VĚKU, ŽE SI JI NIKDO LIDSKY NEUMÍ PŘEDSTAVIT. MOCNÝ MONARCHA, KTERÝ JE POSLÁN OD BOHA, VYKOŘENÍ VŠECHNY REPUBLIKY. VŠE PODROBÍ TÉTO AUTORITĚ A PROKÁŽE VELKOU HORLIVOST PRO PRAVOU KRISTOVU CÍRKEV. SEKTY MOHAMEDÁNŮ A ŽIDŮ BUDOU ZNIČENY A MONARCHA BUDE VLÁDNOUT NA VÝCHODĚ STEJNĚ JAKO NA ZÁPADĚ. VŠECHNY NÁRODY BUDOU UCTÍVAT BOHA V PRAVÉ A KATOLICKÉ ŘÍMSKÉ VÍŘE.

NIKDO NEBUDE MOCI PŘEKROUTIT SLOVO BOŽÍ, PROTOŽE BĚHEM ŠESTÉHO VĚKU PROBĚHNE EKUMENICKÝ KONCIL, KTERÝ BUDE NEJVĚTŠÍM ZE VŠECH KONCILŮ. Z MILOSTI BOŽÍ, MOCÍ VELKÉHO MONARCHY, AUTORITOU SVATÉHO OTCE A SKRZE JEDNOTU VŠECH NEJZBOŽNĚJŠÍCH VLADAŘŮ BUDOU VŠECHEN ATEISMUS A HEREZE VYPUZENY ZE ZEMĚ. KONCIL BUDE DEFINOVAT PRAVÝ SMYSL PÍSMA SVATÉHO A TEN BUDE MILOVÁN A PŘIJÍMÁN VŠEMI.

VLÁDA VELKÉHO VLÁDCE SE MŮŽE SROVNÁVAT S VLÁDOU CÍSAŘE AUGUSTA, KTERÝ SE STAL CÍSAŘEM PO SVÉM VÍTĚZSTVÍ NAD SVÝMI NEPŘÁTELI, ČÍMŽ DAL SVĚTU MÍR; A TAKÉ S VLÁDOU KONSTANTINA VELIKÉHO, KTERÝ BYL POSLÁN BOHEM PO TĚŽKÉM PRONÁSLEDOVÁNÍ, ABY MU SVĚŘIL CÍRKEV I STÁT. SVÝMI VÍTĚZSTVÍMI NA MOŘI I NA ZEMI SI PODROBIL ŘÍMSKOU ŘÍŠI, JÍŽ PAK VLÁDL V POKOJI."
 

Výtah z vidění bl. Kateřiny Emmerichové:

 

„Měla jsem vidění svatého císaře Jindřicha (Henry). Viděla jsem ho v noci, samotného na kolenou u hlavního oltáře velkého a krásného chrámu... A viděla jsem blahoslavenou Pannu, jak sama sestupuje. Položila na oltář rudé sukno a na ně bílé plátno, na to položila knihu intarzovanou drahými kameny, zapálila svíce a věčné světlo...
Přišel osobně Spasitel v kněžském rouchu.
Mše byla krátká. Na konci mše nebylo evangelium svatého Jana. Když mše skončila, Maria se obrátila k Jindřichovi, vztáhla k němu ruku a řekla, že to bylo uznání za jeho čistotu. Povzbudila ho, aby neváhal. Viděla jsem anděla, který se dotkl chrániče jeho kyčle, jako Jakuba. Jindřich zakusil velkou bolest a od toho dne kulhal.“ (2) (12. července 1820)

 „Když byla Církev z velké části zničena a zůstaly jen svatyně a oltáře, viděla jsem, jak do chrámu vstupují ničitelé se šelmou. Tak se potkali se ženou vznešeného chování, která zřejmě měla v lůně dítě, protože kráčela pomalu. Při pohledu na ni se nepřátelé zděsili a šelma nebyla schopná udělat krok vpřed. Natáhla šíji k Ženě, jako by ji chtěla pozřít, ale Žena se vrhla na zem v prostraci (pozn. na znamení podřízenosti Bohu) a hlava se dotýkala země.
Když to šelma spatřila, utekla zpět do moře a nepřátelé ve velkém zmatku prchali... Pak jsem spatřila v dálce velkolepé šiky, které se blížily. V jejich čele jsem viděla muže na bílém koni (pozn.Velký Monarcha, Zj.6:2). Vězni byli osvobozeni a připojovali se k nim. Všichni nepřátelé byli zahnáni. Viděla jsem Církev, jak byla obnovena a byla velkolepější než dříve“ (10. srpna 1820).

bottom of page